Macchie (z francouzského maquis, původně z korsického dialektu, kde označuje hustou, těžko prostupnou vegetaci) je charakteristický typ sekundární vegetace, který se vyskytuje především v suchých a středomořských oblastech. Jde o nízké, husté křovinaté porosty složené převážně ze stálezelených keřů a nízkých stromů. Vyskytují se nejen v Řecku, ale po celém středomořském regionu, a obdobné formace najdeme i v jiných oblastech se středomořským klimatem (např. chaparral v Kalifornii, matorral v Chile, fynbos v Jihoafrické republice či kwongan v Austrálii). Macchie představují sekundární (náhradní) vegetaci, která vznikla na místech, kde byl původně primární tvrdolistý les. Tyto lesy byly původně rozšířené na svazích kopců, v pobřežních pohořích i nížinách Středozemí a prosperovaly díky příznivým klimatickým i půdním podmínkám – dostatku živin, humusu i vody. Macchie se vyznačuje bohatou, ale převážně keřovitou vegetací složenou z druhů dobře přizpůsobených suchému a teplému klimatu. V místech, kde dříve rostly původní tvrdolisté lesy, se nacházely především stálezelené druhy dubů, jako je dub cesmínovitý (Quercus ilex), dub kermesový (Quercus coccifera) a dub korkový (Quercus suber). Tyto doplňovaly další dřeviny, například vavřín vznešený (Laurus nobilis), planný olivovník (Olea oleaster), borovice halepská (Pinus halepensis) a borovice pinie (Pinus pinea). V nižším patře vegetace a na okrajích porostů rostou různé druhy jalovců, zejména jalovec fénický (Juniperus phoenicea) a jalovec červenoplodý (Juniperus oxycedrus), dále také myrta obecná (Myrtus communis), řešetlák středomořský (Rhamnus alaternus), cisty (Cistus spp.), planika obecná (Arbutus unedo), kalina obecná (Viburnum tinus) a celá řada aromatických a často trnitých keřů a polokeřů, jako jsou rozmarýn lékařský, tymián obecný, šalvěj lékařská nebo levandule úzkolistá. Tyto druhy jsou nejen odolné vůči suchu, ale mnohé z nich se brání býložravcům pomocí trnů či aromatických silic. Výsledkem je velmi hustý, těžko prostupný porost, který je typickým znakem středomořských macchií. V suchých a degradovaných lokalitách mají mnohé rostliny trny – ty slouží jako ochrana proti spásání kozami a dalšími býložravci. Macchie vznikají zejména následkem intenzivního lidského zásahu – dlouhodobé těžby dřeva, vypalování a pastvy (zejména koz a ovcí). Pravidelné okusování mladých stromků a bylin brání přirozené regeneraci lesa. Odstranění vyšších stromů zároveň snižuje schopnost půdy zadržovat vodu, což vede k erozi. Humusová vrstva je odnášena dešťovou vodou a původně úrodný povrch se mění. Výsledkem může být až odhalení skalního podloží a celkové znehodnocení stanoviště. Zbytky původní vegetace často přežívají jen na nepřístupných svazích nebo v roklích, kde se uchovaly příznivější mikroklimatické a půdní podmínky. Regenerace směrem k původnímu lesu je ve středomořském klimatu velmi pomalá a často prakticky nemožná – zejména na degradovaných půdách bez humusu a se silným suchem. Ve zcela opuštěné krajině se může návrat k lesní vegetaci projevit až po několika desetiletích – a první známky obnovy dřevin se objevují zhruba po 4–10 letech, pokud není půda nadále narušována. V místech dlouhodobě zatížených lidskou činností (např. několik tisíc let) dochází k dlouhodobým geologickým změnám – humus se splavuje do údolí, kde vznikají nové nivy a delty, zatímco hory jsou zbavovány úrodné vrstvy. Tyto procesy jsou sice přirozené, ale člověk je může urychlit nebo zvrátit v neprospěch ekosystému.

Námi zaznamenané druhy rostlin:

1. Zmarilka Jidášova (Cercis siliquastrum)
2. Lužanka žlutá (Sternbergia lutea)
3. Dub cesmínový (Quercus ilex)
4. Cist šalvějolistý (Cistus salviifolius)
5. Planika velkoplodá (Arbutus unedo)
6. Vřesovec těkavý (Erica vagans)
7. Platan východní (Platanus orientalis)
8. Cist šedavý (Cistus incanus)
9. Rozmarýn lékařský (Salvia rosmarinus)
10. Vavřín vznešený (Laurus nobilis)
11. Dub kermesový (Quercus coccifera)
12. Borovice halepská (Pinus halepensis)
13. Olivovník evropský planý (Olea europaea var. sylvestris)
14. Jalovec fénický (Juniperus phoenicea)
15. Myrta obecná (Myrtus communis)
16. Pistácie lentišek (Pistacia lentiscus)
17. Řešetlák středomořský (Rhamnus alaternus)
18. Levandule úzkolistá (Lavandula angustifolia)
19. Tymián obecný (Thymus vulgaris)
20. Šalvěj lékařská (Salvia officinalis)
21. Cist krétský (Cistus creticus)
22. Filirea širokolistá (Phillyrea latifolia)
23. Kručinka španělská (Spartium junceum)
24. Ožanka kalamandra (Teucrium chamaedrys)
25. Meduňka lékařská (Melissa officinalis)