Průzkum dlouhodobě probíhá v rámci činnosti Muzea Neochori a Management Unit of Acheloos Valley and Amvrakikos Gulf Protected Areas a Environmental Interpretation and Interactive Digital Information Center NP Amvrakikos, Preveza, Greece.

• Stratos Floudas  (Environmental Interpretation and Interactive Digital Information Center NP Amvrakikos, Preveza, Greece)
• Jakub Kubačka & Milan Kubačka (Natura Opava – Czech Republic, z.s. Edvarda Beneše 30, 747 05 Opava, Czech Republic)
• Studenti odborné praxe projektu Agro-Bio practice: Matěj Vitásek, Tomáš Bartonec, Samulel Vícha, Vít Dvořáček, Barbora Jurošová, Adam Byrtus, Sára Stuparková, Hana Holubcová, Alena Gebauerová, Mariana Herrmann, Aneta Jakubová, Lukáš Lazecký, Karel Onderka, Hynek Adamec, Alexandra Vránová, Natálie Pavelková, Julie Nábělková, Natálie Novosadová, Beata Kretková, Iveta Černíková, Tea Ficková, Petr Bohačík, Dorota Hluchníková, Martna Fojtíková, Tereza Křenková, Nikol Sordylová, Klára Konečná, Marek Špaček (Masarykova střední škola zemědělská a přírodovědná, Opava, příspěvková organizace)

Desetinožci (Decapoda) v Amvrakijském zálivu

Desetinožci (Decapoda) jsou řád korýšů zahrnující známé druhy, jako jsou raci, garnáti a humři. Charakteristickými znaky desetinožců je deset končetin, z nichž přední páry často tvoří silná klepeta používaná k obraně a získávání potravy. Tito korýši se vyskytují převážně v mořských i sladkovodních prostředích po celém světě, od pobřežních mělkých vod až po hlubokomořské oblasti. Hrají klíčovou roli v potravních řetězcích, protože se živí jak rostlinnou, tak živočišnou potravou, a zároveň jsou potravou mnoha ryb a mořských ptáků. Některé druhy mají významný hospodářský význam pro rybolov a akvakulturu – například humři a garnáti jsou ceněni pro svou kulinářskou hodnotu. Desetinožci jsou také zajímaví z hlediska chování, protože vykazují komplexní sociální interakce, stavbu úkrytů a péči o potomstvo, což z nich činí předměty rozsáhlého vědeckého zkoumání. Amvrakijský záliv představuje významné stanoviště pro řadu desetinožců díky kombinaci mělkých zálivů, slaných lagun a říčních přítoků. Sladko-slaná voda zde vytváří ideální podmínky pro druhy, jako jsou raci, garnáti či malé krevety, které nalézají dostatek potravy i úkrytů. Záliv zároveň slouží jako klíčová oblast pro rozmnožování a vývoj larválních stádií některých desetinožců, což podporuje udržení jejich populací v regionu. Přítomnost vegetace, bahnitých sedimentů a kamenitých úkrytů umožňuje různorodé ekologické niky, takže v zálivu lze sledovat vysokou druhovou rozmanitost. Některé druhy desetinožců mají rovněž ekonomický význam pro lokální rybářské komunity, které je využívají jako potravu či nástrahu. Amvrakijský záliv tak představuje nejen biologicky bohaté prostředí, ale i citlivý ekosystém, kde mohou změny kvality vody nebo lidské zásahy významně ovlivnit populace desetinožců. V posledních 10 letech vlivem globální změny klimatu můžeme pozorovat nové druhy desetinožců, které osidlují Středozemní moře a silně expandují také do Amvrakijského zálivu.

Metody výzkumu

Výskyt desetinožců (Decapoda) je zkoumán kombinací několika metod. Hlavní metodou je terénní výzkum, zahrnující pozorování ve volné přírodě a odchyt jedinců pro bližší určení druhu (krabi a poustevníčci). Jednak formou potápění v místech předpokládaného výskytu (krabi a krevety), tak formou procházení pobřeží jako skalisek, přístavů, mol a kamenů ve vodě. Všechna odchycená zvířata jsou po určení a pořízení fotografie opět puštěna na stejném místě do přírody, aby nedošlo k narušení lokálních populací. Dokladovým materiálem jsou fotografie uchovávané v archivu autorů a studentů, které slouží jako vizuální evidence výskytu jednotlivých druhů. Kromě přímého pozorování je významnou metodou i studium mrtvých exemplářů a jejich částí (krunýře, klepeta, schránky), například nalezených na plážích. I tyto nálety poskytují doplňující informace o druhové diverzitě a rozšíření desetinožců. Využíváme také návštěv místních rybářů. Ti také mimo ryb do sítí chytají desetinožce – krabi, krevety, langusty… Dokladové materiály ze sběrů jsou uchovávány v Muzeu Neochori, kde jsou vystaveny jako preparáty v expozici mořského pobřeží. Tento komplexní přístup, kombinující přímé pozorování, odchyt, studium mrtvých exemplářů a dokumentaci ve sbírkách, zajišťuje spolehlivý přehled o výskytu, rozšíření a ekologii desetinožců v dané oblasti. Desetinožce určujeme podle odborné literatury: Fauna und Flora des Mittelmeeres. Stuttgart: Gustav Fischer Verlag, 1983. 835 s.. ISBN/ISSN: 01924138. Druhy také podle četnosti řadíme do níže uvedených skupin četnosti výskytu.

• *Ojedinělý (accidental / vagrant): zaznamenán jednorázově nebo velmi vzácně, často mimo hlavní areál výskytu. Např. zatoulaný jedinec.
• **Vzácný (rare): vyskytuje se zřídka, obvykle v malém počtu lokalit nebo s nízkou početností. Možný pravidelný, ale řídký výskyt.
• ***Místy hojný (locally common): Běžný jen na některých místech, jinde chybí.
• ****Hojný až velmi hojný (common-dominant): Častý a běžný druh, pravidelně se vyskytuje ve většině vhodných lokalit.

Lokality sběru

Pro sběr a mapování jsou vybrány lokality, které ukazuje níže uvedená mapa – shodná s lokalitami, které využíváme pro evidenci měkkýšů. Jsou vybrány reprezentativní lokality respektující variabilitu dna (písčité vs. skalnaté) a příbojovou zónu (klidný záliv vs. otevřené moře). Zároveň jsou dobře přístupné a mají přírodní charakter bez urbanistického vlivu. Využíváme také úlovky od místních rybářů, kteří loví na dně volné vody v zálivu.

1. Lokalita: Pantokrator a Mytikas (skalnaté dno, výrazná příbojová zóna)
2. Lokalita: Prevezská pláž (písčité dno, střední příbojová zóna)
3. Lokalita: Monolithy (písčité dno, výrazná příbojová zóna)
4. Lokalita: Agii Apostoli a Neochori (písčité a skalnaté dno, minimální příbojová zóna)
5. Lokalita. Pozorování na volné vodě v zálivu – jedinci uloveni od místních rybářů

Zaznamenané druhy ze skupiny desetinožců (Decapoda) v Amvrakijském zálivu

Řád (Ordo): DESETINOŽCI Decapoda

Podřád: Langustovití (Palinuridae)

• Palinurus elephas – langusta evropská

Podřád: Krabi (Brachyura) 

• Ilia nucleus***:  Prevezská pláž, Agii Apostoli a Neochori. Pozorování 1988 – 2025.

• Maia squinado – krab pavoučí*: Prevezská pláž – Pantokrtator. Pozorování poprvé v roce 2025 – dva mrtví jedinci a jeden živý jedinec.

• Pachygrapsus marmoratus – krab měnlivý****: Plošné rozšíření na všech lokalitách, kde jsou kameny a pevný podklad. Pozorování 1988 – 2025.

• Carcinus maenas – krab pobřežní****: Prevezská pláž, Agii Apostoli a Neochori, Pantokrator. Pozorování 1988 – 2025.

• Eriphia verrucosa – krab bradavčitý***: Prevezská pláž, Agii Apostoli a Neochori, Pantokrator, Monolithi. Pozorování 1988 – 2025.

• Callinectes sapidus – krab modrý**: Prevezská pláž – Pantokrtator. Pozorování poprvé v roce 2020. Každoročně pozorovány desítky jedinců různého stáří!

• Percnon gibbesi – krab Gibbesův*: První pozorování v roce 2025 (květen) – živý jedinec na pláži u Pantokratoru.

• Maja crispata – krab pavoučkový**: Prevezská pláž, Agii Apostoli a Neochori, Pantokrator. Pozorování 2021 – 2025.

• Xantho poressa*: Prevezská pláž, Pantokrator, Monolithi. Pozorování 1997, 2002, 2023, 2024.

• Derilambrus angulifrons***: Prevezská pláž, Agii Apostoli a Neochori. Pozorování 1988 – 2025.

• Parthenopoides massena***: Prevezská pláž, Agii Apostoli a Neochori. Pozorování 1988 – 2025.